Královiny

25.01.2010
Vládnoucí gender Kopice neutrálně nás popíše

Genderové válečnice (není to asi korektní, avšak válečníků je mezi nimi nemnoho) slaví první vítězství ve státních orgánech. Ministerstvo školství totiž změnilo záložky na své webových stránkách – jinde obvykle zvou ke vstupu do příslušné sekce novináře, ministerstvo používá slovo média. Další záložky měly dříve stránky připravené pro učitele, sportovce nebo vědce. Teď se jmenují neutrálně vyučující, sportující a věda. „Docela jsme se ale při té úpravě nadřeli," uvedla mluvčí resortu Kateřina Böhmová. Baže, a to se jeden moc těší, jak se nadřou na ostatních ministerstvech. Třeba na stránkách ministerstva průmyslu se zřejmě dozvíme něco o ochraně spotřebujících namísto spotřebitelů, ministerstva zdravotnictví a zahraničí se budou muset nějak vypořádat s informacemi pro cizince (hostující?), ministerstvo zemědělství přejmenuje Portál farmáře na Portál farmařících a samotná vláda by měla změnit záložku „členové vlády" na „vládnoucí". Jak se ministerstvo financí vyrovná se záložkou „daňoví specialisté", to tedy jeden netuší, ale genderoví jazykobrusiči jistě něco vymyslí. A až tu náročnou práci dokončí, je možné začít přejmenovávat státní úřady. Vždyť samotné slovo úřad není příliš genderově korektní. A jakousi vítěznou tečkou by mohla být změna názvu ministerstva školství na ministerstvo blbství. Udělat z mateřského jazyka dřinu se totiž hned tak někomu nepovede.

Celý článek

18.01.2010
Komunistická revoluce wikipedistická aneb Enver Hodža předběhl dobu

Podivuhodné závěry týkající se komunistického albánského diktátora Envera Hodži se lze dočíst na české Wikipedii. Tak kupříkladu: "Je ovšem třeba vidět, že na některá opatření, jakkoli pokroková, ještě nebyla zralá doba. Např. v roce 1967 byla Albánie vyhlášena prvním ateistickým státem na světě." Nebo: "Enver Hodža zdůrazňoval, že proti náboženství musí být používáno pouze přesvědčování, politická a ideologická práce, nikoli donucování. Významná část obyvatelstva však byla stále nábožensky založena a protináboženská opatření v nich jistě důvěru v Albánskou stranu práce a socialismus neposílila. O tom svědčí i opětovný rozmach náboženství po kontrarevolučním převratu na začátku 90. let." A také: "I přes izolaci v mezinárodních vztazích dosahoval socialismus v Albánii významných úspěchů. V roce 1966 byl schválen zákoník práce, který zaručoval právo na práci všem občanům po 15. roce, osmihodinovou pracovní dobu, šestidenní pracovní týden, placenou dovolenou, pracovní ochranu a sociální zabezpečení. Docházelo ke sbližování životní úrovně fyzicky a duševně pracujících a pracujících ve městě a na vesnici. Zlepšovaly se životní podmínky a bylo kultivováno prostředí, budovány sociální objekty a parky. Bylo zavedeno odměňování podle množství a kvality práce, s důrazem na kolektivní normy. V zájmu hospodářství a rozvoje socialismu vyžadovalo albánské vedení od občanů střídmost, ale nikoli donucováním k asketismu, nýbrž zavedením velmi nízkých cen předmětů denní spotřeby a vysokých cen luxusních a nadstandardních věcí." Atakdále atakdále. Jeden je v rozpacích: musí vláda lidu i skončit komunistickým převratem i v encyklopedii? 

Celý článek

14.01.2010
Píseň pro pedofily: Když jde malý bobr spát

Kanadský historický časopis Bobr si po 90 letech musel změnit jméno, protože kvůli svému názvu byl jeho obsah webovými filtry často blokován jako pornografický. Jeden si myslí, že to je ale pouhý začátek boje s bobry. Přejmenovat bychom totiž měli třeba i kontroverzní román „Hoši od bobří řeky", o písničce pro pedofily „Když jde malý bobr spát" ani nemluvě. Jeden se také bojí až pomyslet, jak si webové vyhledávače mohou vykládat plnění skautských bobříků. Zdá se, že nám jazykové bohatství okrajuje nejen politická korektnost, ale i pornografie. Už dávno nepoužíváme kdysi nevinná sousloví jako „malá čubka" nebo „vlhká číča" a teď nám seberou i starého dobrého bobra (po novu by to mohl být „vodní savec s velkým ocasem", ale obávám se, že ani tento název neprojde). Brzy tak budeme za heslem „Zabij bobra, zachráníš strom." hledat zločin proti lidskosti. Možná je čas, aby feministky zdvihly svůj prapor proti této nespravedlnosti, vždyť už Spirituál kvintet kdysi zpíval, že „musíš za svým bobrem stát".

Celý článek

13.01.2010
Pokřivený obraz básníka aneb Kdo si zaslouží tři sezóny v pekle

Jeden musí obdivem padnout na zadek před bystrými duchy, kteří chrání naše literární dědictví před znetvořením. Jedním z největších takových hrdinů je editor Martin Machovec, který pečuje o odkaz básníka Egona Bondyho a který nyní upozornil na pokřivený obraz tohoto autora ve filmu Tři sezóny v pekle. Ve svém článku pro obtýdeník A2 konstatoval, že těžko můžeme ignorovat rozpory mezi polofiktivním-polofaktografickým příběhem a konkrétními historickými souvislostmi. Jeden se zděsil, co že to filmaři ve filmu zvrzali takovým způsobem, že Bondyho pověst nenapravitelně zkazili. Udělali z něj dělníka nebo snad nedej bože hlasatele kapitalismu? Kdepak, něco mnohem horšího. „Filmaři si z Bondyho básní vybrali hlavně takové, v nichž se nešetří vulgarismy, což bohužel pohled na Bondyho básnické dílo velice zkresluje a dělá to z jeho autora v očích neinformovaných diváků až jakéhosi zvráceného skatologa či koprolalika, a tedy básníkově literární pověsti značně škodí," píše Machovec. Jeden je opravdu pobouřen, že filmaři nevytvořili odbornou komisi za předsednictví Martina Machovce, který by jim vysvětlil, jakým způsobem je nutné Bondyho vykládat. A mělo by se jít mnohem dál: takové komise je nutné ustanovit u všech našich národních velikánů a snad raději vůbec u všech lidí od literatury. Ani si raději nepředstavovat, co všechno by nás totiž mohlo potkat, kdyby umění bylo nejsvobodnější lidskou činností. Pozitivní ovšem je, že u Martina Machovce taková komise v budoucnu nebude potřeba: pokřivit jednorozměrnou úzkoprsou postavu totiž hned tak nelze.

Celý článek

7.01.2010
Skvělá akce slovenských policistů aneb Drogy jsou lepší než výbušnina

Jeden je nadšený bezpečností akcí slovenských policistů, kteří podstrčili člověku odlétajícímu do Irska do zavazadla výbušninu a zapomněli jí tam. Přesto je taková akce málo radikální: vždyť co legrace by si třeba užil občan mířící do Thajska, kterému by do kufru přibalili půl kilogramu heroinu. A co takhle výtisk koránu s návodem na domácí výrobu bomb dát muži snědšímu muži s plnovousem, který se chystá do Izraele? Nebo DVD s dětským pornem staršímu chlápkovi cestujícímu kamkoliv? Mein Kampf německému turistovi? Monografii o Tchaj-wanu občanovi Čínské lidové republiky? Jeden lituje, že policejní fantazie bohužel je zatím velmi omezená.

Celý článek