Královiny

11.12.2009
Pomočíme vaše hroby aneb Umění reklamních agentur

Jeden nemůže vyjít z údivu, čeho všeho se lze bát. Na hrůzu filmové kritičky Ireny Hejdové z Daniela Landy nyní navázala Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti ProCulture. Její obavy se týkají mlčení o činu Ondřeje Brodyho a Marka Meduny, kteří před nedávnem pomočili hrob Jindřicha Chalupeckého na Olšanských hřbitovech: „Umělci se běžně vyjadřují ke společenským tabu a zpochybňují hodnoty, to je zcela v pořádku. Druhou, neméně důležitou rovinou je, jak se s tím dokáže vyrovnat okolí. Zdali to pasívně přijme, nebo dokonce vytěsní, či z toho vyvodí debatu, na které se ukáží určitá rizika nebo nedostatky jako v případě akce Brodyho a Meduny, kdy ani Společnost Jindřicha Chalupeckého nijak veřejně nezareagovala. A to je velice nebezpečný signál. Odkazuje k tomu, že společnost není schopna odmítnout ani reflektovat extrémní názory. Umění totiž funguje jako lakmusový papírek společenských hodnot. Je to signál, že je něco v nepořádku," řekla Smolíková. Jeden naprosto souhlasí: pokud nějací troubové vykonají nehorázný čin, je potřeba na něj ihned razantně reagovat. Jen tak se o celý čin začnou zajímat média, což oněm troubům zajistí slávu a následné zakázky. Kam bychom totiž přišli, kdybychom se odmítli zúčastnit se této hry, při níž se umělci spolčují s masmédii a propagují sami sebe reklamními akcemi. Třeba by někteří z nich museli začít malovat, a to by byla vážně hrůza.

Celý článek

7.12.2009
Otázka dne: Komu se líbí džíny „Made in Osvětim“?

Jeden je šťastný, že podnikatelé jsou čím dál vynalézavější v roztáčení kol kapitalismu. Zvláště ho potěšila zpráva, že ve Švédsku začínají prodávat luxusní designérské džíny s visačkou místa výroby „Made in North Korea". Tři mladí odborníci na reklamu tím prý chtějí zvýšit kontakt s izolovanou komunistickou zemí. „Důvodem bylo přiblížit zemi, se kterou je velmi obtížné dostat se do kontaktu," řekl podle Lidových novin jeden ze zakladatelů značky. Tak to má být: chcete-li zlepšit kontakt s nějakým lágrem, je dobré v něm začít vyrábět. Škoda jen, že švédští mladíci nepoukázali na podobně prospěšnou spolupráci z minulosti – tenkrát šlo o úzkou kooperaci chemické společnosti I. G. Farben a koncentračního tábora Osvětim.

Celý článek

5.12.2009
Otázka dne: Který kritik chtěl políbit spisovatele Cempírka?

Když se provalilo, že mladou česko-vietnamskou spisovatelkou Lan Pham Thi je ve skutečnosti spisovatel středního věku Jan Cempírek, všichni začali rozebírat, jak moc úsudek literárních kritiků ovlivnil fakt, že román považovali za výpověď  Vietnamky o Česku. Jednoho by ovšem mnohem víc zajímalo, jaký vliv mělo na uvažování kritiků jejich libido. Představte si to: kritik dostane do mailu fotografii mladé pohledné – a když dokázala napsat román, tak i inteligentní – dívky. Píše jí mail, v němž jí lehce podkuřuje, že je milá a chytrá, o ona mu zpátky odpovídá, jak moc jí je líto, že se nemohou setkat osobně a že jistě zajdou do čajovny, až se vrátí. Šťastný kritik vyrábí kladnou recenzi, aniž by tušil, že se právě stal hlavní postavou v pokračování filmu Tootsie. Jeden tu korespondenci nezná, moc by ale nedal za to, že je od Cempírků slyšet hurónský smích a že několik literárních kritiků ho nezabije jen proto, že je nepolíbil. 

Celý článek

4.12.2009
Otázka dne: Kdo umí vykrkat jméno Baracka Obamy?

Jeden je rád, že se televizní stanice snaží se najít stále nové a nové způsoby, jak přitáhnout diváky. Novým americkým hitem jsou tak moderátoři tancující u předpovědi počasí. Teď je jen důležité, aby televize neustrnuly a přicházely s ještě podstatnějšími vylepšeními. Jeden si třeba myslí, že by byla obrovská bžunda, kdyby hlavní zpravodajské pořady uváděli moderátoři, kteří umí vykrkat jméno Baracka Obamy a vyprdět melodii státní hymny.

Celý článek

3.12.2009
Kamila Bendová si medaili nezaslouží aneb Vrchol trapnosti Petra Zídka

Petr Zídek z Lidových novin se rád staví do role bořitele mýtů, který přemýšlí o věcech jinak než ostatní. To je jistě chvályhodné, jeden se však nemůže ubránit dojmu, že Zídek ve svém bořitelském nadšení přestřeluje více, než je lidsky únosné. Hle, co píše o pamětní medaili Václava Bendy, kterou ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček uděluje osobnostem, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie: „Mezi prvními laureáty překvapivě nenajdeme bratry Mašíny ani Milana Paumera. Dostal ji však Miroslav Dvořáček z Kunderovy aféry a... Kamila Bendová. Nechceme tu zpochybňovat přínos paní Bendové k boji za svobodu, ale není jí to trochu trapné? A dostane medaili Václava Bendy příště člen Rady ÚSTR Patrik Benda, nebo spíše jeho známější bratr Marek ´JUDr.´ Benda?" Jeden by rád položil Zídkovi několik otázek: Měl by existovat seznam osobností seřazených Zídkem podle zásluh, aby se napříště všechny medaile a vyznamenání udělovaly ve stejném pořadí? Nepovažuje Zídek za nepoctivé se ani slovem nezmínit, že onu medaili dostalo celkem 19 lidí a ne jen dva jím vyjmenovaní? Jak moc trapná by Kamile Bendové měla být skutečnost, že byla oceněna za – Zídkem nezpochybněný – přínos k boji za svobodu? Měla by se Kamila Bendová stydět za to, že dostala medaili se jménem svého manžela, který by bez její obětavosti a statečnosti možná nedokázal to, co dokázal? Měla by přikázat svému synovi Patrikovi, aby odešel z rady ústavu, protože jinak bude Zídek považovat ocenění jejích prokazatelných zásluh za „malou domů"? A jak jí zbavil těchto zásluh fakt, že její syn Marek získal doktorát neoprávněně? A otázka poslední: Není Petrovi Zídkovi trapně z toho, jakým způsobem argumentuje?

Celý článek

1.12.2009
Lidé v Mladé frontě Dnes vískají, když výskají

Korektoři Mladé fronty jsou pravděpodobně zcela bez vlasového porostu, neb už dávno zapomněli, jaké to je, když je někdo víská ve vlasech. A protože vinou své nepříliš dobře honorované práce mají hluboko do kapsy, takže už si dávno nevýskají, mohli jsme se dnes dočíst:  "Lidé z okolních domů vyběhli na balkony a vískali jako fanynky při SuperStar." Koneckonců, když jako metaforu používáme běsnění kolem bezvýznamné akce plodící pěvecké hvězdičky, je snad už jedno, zda výskáme, nebo vískáme.

Celý článek

Marketingový specialista Jan Cempírek aneb Bílej kůň české literatury

Jednoho překvapuje, že nad románem mladé vietnamské autorky jménem Jan Cempírek Bílej kůň, žlutej drak diskutují literární kritici, když přece jde o téma pro marketingové specialisty. Šeptanda, tajemné odhalení, další román Cempírkova kamaráda v tisku, stoupající prodeje – toť skvělá lekce guerilla marketingu. Opravdová záhada je u tohoto díla tedy pouze jedna: Proč se o něm píše na kulturních stránkách deníků a nikoliv na stránkách ekonomických?

Celý článek