Královiny

30.09.2009
Tunel Blanka: když dva dělají totéž, není to totéž

Petr Zídek v Lidových novinách dovozuje, že i nejprudší dějinné zvraty jsou jen určitým druhem kontinuity, a používá k tomu příklad tunelu Blanka. “Staveniště je zakryto billboardy lákajícími na lepší zítřky, které nastanou, hned jak bude tunel dokončen. Kdyby byly přes všechen ten prach lépe vidět, připomněly by pamětníkovi zřejmě prvomájová hesla,” píše Zídek a bez jakýchkoliv pochyb spojuje snažení nezávislých iniciativ před a po roce 1989. Zídkovo tvrzení má jen jednu maličkou vadu – a tou je fakt, že jde o totální manipulaci. Je sice velmi svůdné házet do jednoho pytle tehdejší a současné mocné a naznačovat, že se zas tolik nezměnilo a průměrný člověk je bit, jen kdyby ale nebylo těch zatrolených fakt. Demonstrace za komunismu – a sám jsem na ně chodil – protestovaly především proti šílenému způsobu, jakým měl být tunel vybudován: tedy ve velké míře shora, což bylo spojeno se zničením velké části parku Stromovka. (Jen malý detail dokreslující zničující plány komunistů: podivný úhel, ve kterém proti sobě stojí tunely pod Strahovem a Mrázovkou, dokazují, že se s žádnou Mrázovkou nepočítalo. Ze strahovského tunelu měla vést povrchová estakáda skrz velkou část Smíchova, plánovala se asanace i dalších části této čtvrtě a výstavba paneláků – dnes bychom tedy měli na Vltavě jakýsi Volgograd.) Praha totiž vnitřní okruh potřebuje, jde jen o to, jak šetrně či nešetrně do ní zasáhne – a právě v ochotě nad tím přemýšlet je důležitý rozdíl mezi dobou současnou a minulou. Spojování dnešních a komunistických hesel o zítřcích není projevem bystrého novinářského postřehu, ale neschopnosti srovnávat něco jiného než povrch dění a ne jeho podstatu. Jinak bychom totiž mohli v klidu napsat, že dnešní noviny nejsou ničím jiným než pokračováním komunistických tiskovin, jen se jedni přisluhovači vyměnili za jiné. A takové trzení by poprávu nepodepsal ani Zídek.

Celý článek

22.09.2009
Inteligentní vibrátor: ideální pomůcka pro muže

Některé reklamní články jsou silně zavádějící. Nyní nám jeden třeba tvrdí, že ženy ocení nejnovější inteligentní (!) vibrátor, který umí napodobit orální sex. „Můžete ho dokonce naučit pohyby, které se vám nejvíc líbí!" chválí výrobek. Příslušný copywriter by nás neměl balamutit, ale přiznat barvu: takový dokonalý vibrátor jen potvrzuje fakt, že pokrok je dán nezkrotnou lidskou touhou usnadnit si život. Nejvíce jím totiž nebudou nadšeny ženy, ale líní muži. Vždyť kdo z nás silnějšího pohlaví umí „35 účinných jazýčkových masáží" a navíc by se je vůbec chtěl učit. Není tedy nad to zapojit do sexu mechanického pomocníka a užít si až závěrečné finále. Jen jedno nebezpečí se v tomto přístrojku skrývá, a to slovo inteligentní. S tím bychom si zahrávat neměli: začnou-li ženy poměřovat naši inteligenci s vibrátorem, nikdo si nemůže být jistý výsledkem.

Celý článek

21.09.2009
Frustráti z celní správy

Když celníkům zrušili hranice, začali zřejmě trpět pocitem určité společenské nedostatečnosti. Jinak si jeden neumí vysvětlit následující zážitek: Až dosud si myslel, že Celní správa je tu od toho, aby namátkově kontrolovala kamióny, zda neprovážejí neproclené zboží. Ale chyba lávky, buzerování normálního občana jim totiž připadá neskonale zábavnější. – Na jedné z dálnic mne zastavili uniformovaní panáčci. Původní předpoklad, že jde o policisty, byl mylný, na jejich vestách skvěla se výšivka “Celní správa”. Nutno říci, že policejní kontrola by mi nakonec byla stokrát milejší, neboť celníci velmi pečlivě navazují na nezapomenutelnou praxi Veřejné bezpečnosti. To, že se celník podívá do kufru, je teprve začátek, poté vám pustí do auta psa (anžto hledá drogy) a nakonec – protože pes je přece tupý a vyčenichat je nemusí – udělá důkladnou prohlídku auta včetně písemností. A ještě se na vás kvůli lehce netradičnímu zjevu a autu připomínajícímu popelnici dívá celou dobu s nekrývaným opovržením. Musím říci, že takovou míru pohrdání jsem nezažil od roku 1989. Je dosti podivným vyšinutím práva, že celníci mají právo namátkově prohledávat auta a notně toho využívají, jak ukazují jejich tiskové zprávy. Zatímco na ulici jste chráněni před osobní prohlídkou zákonem a prohledávat byt jen tak vám rovněž nikdo nesmí, auto je zřejmě tak společensky nebezpečným prostorem, že se kvůli tomu vyplatí ponižovat nevinné. Příště proto zabalím do mikrotenového pytlíku psí lejno a až se bude celník ptát po obsahu sáčku, nechám jeho otázku bez odpovědi, aby měl příležitost zjistit si to sám.

Celý článek

17.09.2009
Konečně potvrzeno: Jiří Peňás není gay

Jeden se omlouvá, že kdy zpochybňoval sexuální orientaci literárního kritika Jiřího Peňáse. Vše začalo Peňásovým chvalozpěvem na odcházejího šéfredaktora Týdne Dalibora Balšínka. Věty o "záři vydávající osobnosti" jednoho přinutily spekulovat, co že ti hoši spolu asi mají. A když měl Peňáš ještě potíže rozeznat tělesné otvory na ženském aktu od Jiřího Davida, podezření jen zesílilo. Nyní ale je konečně jasno. Peňás se totiž stane novým šéfem kultury v Lidových novinách, kam jej z Týdne přetáhl – no hádejte – Dalibor Balšínek. Jednomu se ulevilo: redakce tedy nejsou ghettem menšinově orientovaných mužů. Peňásův servilní článek nebyl projevem tajných citů, ale obyčejné podlézavosti k šéfovi, který tím byl "nenápadně" žádán o příští místo. Pro kulturního novináře to jistě je ta nejlepší kvalifikace.

Celý článek

10.09.2009
Eurouvažování: mysleme globálně, soudruzi

Jeden je šťastný, že mu už jsou konečně jasnější zákruty myšlení euroúředníků a jejich bossů. Takto evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs osvětlil podle Respektu ekologickou výhodnost úsporných zářivek: "Ve chvíli, kdy se kompaktní zářivka dostane na skládku, ušetřila během svého fungování více emisí rtuti z výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, než sama obsahuje, takže znečístění rtutí je globálně nižší." Pozoruhodné: zatímco se emise rtuti z elektráren daří dostat pod kontrolu, takže na životní prostředí nemají zásadní vliv a straší víceméně v absolutních číslech, rozbité kompaktní zářivky na skládkách (kdo je asi bude odevzdávat do sběrných dvorů...) mohou způsobit nemalé ekologické potíže v daném místě. To ale přece není důležité: globálně bude možné vykázat pokles nějakých těch číslíček. Aktuální europříkaz totiž zní: myslet globálně, posrat to lokálně.

Celý článek

9.09.2009
Když jste spisovatel, toužíte být vrátným

Jeden je rád, že se časopis Týden konečně stává baštou pracujícího lidu. U článku týkajícího se zaměstnání za minulého režimu nyní otiskl vynikající osvětovou tabulku “dobrých fleků” a hleďme, která to vedle obligátního řezníka, hostinského či zedníka byla: vrátný, topič a čerpač. Zatímco lidé v prvních třech profesích kradli, trojice druhá nepracovala. Tak kupříkladu profese vrátného byla podle Týdne “nepříliš placená 'zašívárna', kterou milovali oponenti režimu, zakázaní spisovatelé i lidé, kteří si nechtěli zadat s režimem, pracovní doba se dala z velké části pročíst a prospat.” Což o to, flákárna byly i další dvě profese, v nichž pracovala velká část disentu, jednoho jen zmátlo ono slovíčko “milovali”, než mu došlo, že editoři se přestali stydět za svou profesní průpravu v Rudém právu a “satirickém” Dikobraze. Jak jinak si vysvětlit, že radostně přebírají “pravdy” hlásané komunistickým tiskem před dvaceti lety: nepřátelé socialistického zřízení jsou lidé vyhýbající se práci a řezníci nepoctiví lumpové (to se psalo v rámci povolené kritiky v mezích zákona). Takovým rituálním pliváním měli být ostatní ujištěni, že pracují dobře a že jsou něco víc než líná disidentská chátra a vychytralí kupečtí šíbři, zatímco ve skutečnosti nemakal nikdo a zakázaní spisovatelé byli rádi, že nějaký flek vůbec mají. Zdá se, že úbytek mozků daný “luxováním” redakce bývalým šéfredaktorem Daliborem Balšínkem vede v Týdnu ke zvýšené oblibě jednoduchých klišé. To se tedy zřejmě máme na co těšit.

Celý článek

7.09.2009
Nejdůležitější věc na světě: ženský soucit

Dva američtí profesoři psychologie nás muže konečně poučili, proč s námi ženy vlastně spí: většinou tak zabíjejí nudu či bojují s migrénou. A také proto, že s námi mají soucit. Novináři jejich závěry označují za šokující, jeden si ale myslí, že na taková zjištění mohou muži říci pouze toto: Děkujeme a prosíme o ještě více nudy, migrén a hlavně soucitu.

Celý článek

5.09.2009
Orální hrdina Jiří X. Doležal

Budoucí žena novináře Jiřího X. Doležala Alex jednoho přesvědčila, že na to jde při získávání přízně žen špatně. Nemá proto cenu zabývat se tím, nakolik je předmanželská reality show Alex a X. vkusná, její edukační účinek totiž vůbec nelze docenit. Vida, co Alex odpověděla na otázku, zda je pro ní X. v posteli jednička: „Udělal pro mě něco, čeho si moc vážím a beru to jako obrovský důkaz lásky." Jeden si po těch slovech začal Doležala automaticky vážit také – to asi muselo být opravdu něco velkého: Nevadí mu její bércové vředy? Překousl, že má po operaci pouze jedno ňadro? Dělá, že nevidí silný ekzém na břiše? Odpověď na naléhání zvídavé novinářky, o co že to vlastně šlo, jej zase vrátila na zem. „Orálně se mi věnoval při menstruaci. To jsem nikdy předtím nezažila a musím říct, že mi byl v tu chvíli hodně blízko." Jeden je ovšem rád za poznání, že pro získání obdivu žen už není třeba vykonávat heroické činy, ale že se stačí chovat jako normální prase.

Celý článek